Stezka zdravovědy: infarkt myokardu (srdečního svalu)

Vedle autonehody je infarkt nejpravděpodobnější život ohrožující zranění, ke kterému se můžeš dostat. V těle se děje to, že se ucpává hlavní srdeční tepna, která zásobuje srdce krví. Infarkt způsobuje odumírání buněk a nevratně srdce poškodí. Během prvního dne od vzniku bolestí často dochází k náhlé zástavě srdce. Proto je každá bolest na hrudi podezřelá. Několik hodin po vzniku se dá srdce zachránit – pacient musí být co nejrychleji zkontrolován lékařem.

 

Znáš příznaky infarktu a dokážeš je vyjmenovat zkoušejícímu.

 

Příznaky nemusí být přítomny všechny!

 

a)     dušnost – pocit, že se člověk nemůže dodechnout, že mu chybí vzduch a není schopen říct souvisle celou větu. Zkrátka – špatně se mu dýchá.

b)    bledost

c)     opocení

d)    pocit chladu

e)     závratě, motání hlavy

f)     pocit na zvracení, nebo přímo zvracení

g)    Bolest může být různá! Jakákoli bolest od pasu nahoru může být od srdce!

Podle učebnic by měla bolest „od srdce“ vypadat typicky: tupá, za hrudní kostí a vyzařuje (jakoby vystřeluje) do levého ramene. Bolest se obvykle rozvíjí v průběhu minut, je nezávislá na poloze těla, na dýchání, výrazně se nezhorší po zatlačení v místě bolesti a nemá vztah k pohybu. Může vypadat i jinak – lidé ji často popisují jako tlak, svírání nebo pálení za hrudní kostí, další možnost je velice nepříjemně vnímané bušení srdce. Může mít i netypické umístění – vyzařovat do pravého ramene, do krku, dolní čelisti, mezi lopatky, do zátylku, zad, nadbřišku. Nenechte se zmást.

 

Zvracení a bolest břicha mohou být příznaky poškození srdce v dolní části. Dojde k podráždění žaludku.

 

 

U zkoušky popíšeš a názorně předvedeš na simulantovi, kterého instruuje předem tvůj zkoušející, jak bys postupoval.

 S náhlou srdeční příhodou se můžeme setkat kdykoliv a kdekoliv v našem okolí. Pozor, více než polovina pacientů bolest ze začátku podcení a volá pozdě.

 

MÝTUS: nucené kašlání může pomoci od infarktu
Nucené kašlání je při bolesti na hrudi nebezpečné. Vykašlejte se na kašlání, zastavte a volejte o pomoc!

 

  1. Ve chvíli, kdy máš u někoho podezření na infarkt, je nutné ho uvést do klidu. Posadit na židli, klidnit slovně, abys snižoval psychický stres. Hlavně mu nedovolit pohyb.
  2. Volej záchranku.
  3. Zeptej se, zda se mu to už někdy stalo a zda má nějaké léky. Pokud ano, dojdi mu pro ně, ale ať si je vezme sám. Optej se, zda si nějaké léky v posledních pár hodinách vzal – pokud zkolabuje, záchrance už to neřekne. Usnadní to práci.
    1. Máš-li u sebe Acylpyrin, podej mu jednu tabletku, ať ji rozkouše a polkne. Acylpyrin snižuje krevní srážlivost (zabraňuje zvětšování sraženiny). Nevyléčí, ale může pomoci bránit zhoršení situace.
    2. Buď připraven resuscitovat! Největší riziko náhlé srdeční zástavy je v prvních hodinách po začátku obtíží.
    3. Ihned poté, co upadne do bezvědomí, zkus postiženého silně udeřit do srdce. Mohlo totiž dojít k fibrilaci srdce (srdce má zrychlené stahy, není schopno pumpovat správně).
    4. Pokud je v dosahu defibrilátor, zkus ho použít – pokud bys tím ztrácel čas, nepoužívej ho! Nejlépe uděláš, když si ho připravíš před upadnutím postiženého do bezvědomí. Po otevření tě bude přístroj sám navigovat.

Defibrilátory jsou umístěny v obchodních domech a jiných frekventovaných místech. Označeny jsou níže uvedeným obrázkem:

defibrilator 

  1. Pokračuj kontrolou dle postupu v bodu 3 – První kontrola zraněného.
  2. Nezapomeň si uvědomit, zda vás záchranka rychle najde a zda se k vám dostane (zamčený hlavní vchod, zmatené číslování domů v ulici, „bludiště“ v budově, kde se nacházíte, pes, který bude ohrožovat záchranáře apod.)
  3. I když by „to přešlo“, ať se nechá postižený přeci jen vyšetřit lékaři!
infarkt-1
infarkt-2