Podzimní prázdniny: Templáři

pod-036-nahled

Přijímání do řádu Templářů

Tentokrát jsme se vydali do neznáma – jednak do chalupy, kde jsme nikdy nebyli, a zároveň jsme mimo toho, že budeme v rytířských dobách, nevěděli o tom, co se stane, zhola nic. Už cestou od nádraží jsme po několika kilometrech tmou potkali bytost, která se zdála být přímo pro nás Ta bytost nám řekla, že Templáři mají možná vzácnou věc, kterou hledáme od té doby, co jsme se vydali po stopách rytířů. Bohužel bytost Templáři již znali, a tak ji nemohla vzít ona. Chtěla nám však nabídnout možnost, abychom ji získali my. Ale zapřísahala nás, že pokud se k pokladu dostaneme, můžeme z něj vzít jen to, co je pro nás nezbytně nutné. Velí nám tak totiž rytířská čest.
 

Tak začalo naše putování a někdy i nelehká dlouhá cesta za indiciemi, které nás dovedou dál – tedy k pokladu blíž..:) Taková cesta čekala starší z nás, co si říkají Senioři. koukněte se schválně do fotogalerie, kudy se to vydali a co všechno zažili! Bohužel v části pokladu, co našli, nebylo nic, co by nám pomohlo dál.

První noc jsme byli ubytovaní v pokoji pro hosty, až po přijetí do řádu Templářů jsme mohli do „své“ lóže. Setkali jsme se mimo jiné s představiteli inkvizice, kterým se Templáři (tedy ani my) vůbec nelíbili. Dokonce jsme přišli o svého velmistra a volili nového – v tajném místě ve skalách.

Když se již dny začaly krátit a bylo jasné, že se vracíme do své reality, dostali jsme návštěvu v podobě jednoho Templáře, který se představil jako páže Černého rytíře. A děj začal mít spád…

Templáři se nějak domákli, že to asi s naší snahou být v jejich řádu nebude tak horké a máme trochu jiné poslání. Měli pravdu, ale nám se nějak nechtělo říct, co je naším cílem. Tedy někteří chrabří jedinci nic nevyzradili. Ale většina se přiznala, co jsme doopravdy zač a co je náš cíl…

Ještě předtím jsme však získali klíč od pokladu, pro který jsme slaňovali. A nakonec (opravdu na úplném konci) jsme se dozvěděli, že pod svícnem, jak jinak, je největší tma. Truhlice s pokladem byla po celou dobu v naší lóži v tajné místnůstce za odklápěcí zdí..!

Truhlu jsme našli, odemkli, ale v ní Svatý Grál nebyl. Byl v ní ale zlatý poklad – mince a mezi nimi útržek čehosi, co by nám mohlo pomoci k dalšímu pátrání po Svatém Grálu. Je jasné, co nám patří a co jediné si můžeme vzít. Když se těsně po té blížili Templáři a zabušili na zavřené dveře, nebylo nikdy větší uklízecí paniky v lóži templářské… Dveře se otevřely a Templáři nad námi vynesli ortel – žádné propadnutí hrdlem a předání katu. Ale vyloučení z řádu, což nám nevadilo. To jen lidé silně spjatí s nějakým řádem by tohle vnímali jako trest nejvyšší. My jsme měli, co jsme potřebovali – konec konců vstoupili jsme do řádu jen kvůli tomu – sbalili jsme si a vydali se domů. Podzimní prázdniny skončily a těšíme se na další rytířské dobrodružství :)

 

Fotogalerie

Templáři

Seniorská výprava za částí pokladu

Zvuk

Výslech od vedení řádu Templářů

Video