Kmeňácká Sázava

kmen-sazava-16-011-nahled

Jako Kmen jsme se dohlodli, že pojedeme na ferráty do Rakouska, ale bohužel předpověď byla nestálá a v den odjezdu stále hrozil vydatný déšť. Přeložili jsme tedy ferráty na jindy a přidali se k Panu Soňovi, Soně, paní Soňové a Danče na splouvání Sázavy z Týnce do Pikovic. Za Kmen jsme se vydali ve třech: Bláťa, Bebina a já (hOpík).

Cestou nás potkalo dobrodružství, při kterém jsme se nadřeli. Vody bylo totiž málo a my drhli se svou trojlodí více, než kapitán, co ji tahá do poschodí. Háček vždy tahal, ale občas jsme byli na takovém balvanu, že musel z lodi vystoupit i kapitán. Také jsme projížděli džunglí z vrbiček a vzhledem k tomu, že Bebina poprvé kormidlovala, tak byla dle kliček naše cesta jistě třitisícepětsetkrát delší, než přímou čarou.

Jezy jsme sjížděli ty, které se daly. A pan Soň nám jako zkušený vodák častou brázdil cestu. Mimochodem přezdívku pan Soň jsme mu dali až na téhle akci. A Soňa dostala při nějaké příležitosti od škaredého vodáka omylem přes hlavu,a  ta se chvíli vzpamatovávala.

Cestou jsme se vykoupali všichni. Jako první byla vyhozena z lodi Bláťa, která následně potopila na oplátku celou loď a už jsme se mohli sušit všichni.

Projížděli jsme krásnými údolími s hobitími chatičkami a v představách jsme měli to, že takovou chatku jako oddíl vlastníme a trávíme tam víkendy.

Po vrácení lodí jsme navštívili pikovickou cukrárnu, kde jsme si zvedli cholesterol a pak mohli spokojeně odjet domů.

 

Fotogalerie: http://poutnici.desitka.cz/fotogalerie/115/