Kmen: Lezení v Černolických skalách

Moje první kmeňácka akce byla mega super. Lezení po skalách jsem si dlouho přála. A když jsem viděla minulou akci kmenovou ferraty , jen jsem slintala. A představovala si, jak by to bylo super. A včera nastal můj den D.
Přiznám se, že některé svaly začaly fungovat jen při pohledu na tu třetí skálu. Ale je to bezvadný pocit. Prostě šplháte po kamenech a jistí vás karabiny a lana. A pak ten výhled dolů. Ty lidičky jsou tak maličký, takže vám ani v tu chvíli nevadí, že máte 160cm výšku :-). Teď jsem z vás nejvýš.

Prolezli jsme komínem (cesta Komín, obtížnost II pozn. red.)  – tzv. žlab ve skále, připomínající opravdu komín. A někdy se tam musíte zapřít i svým pozadím, takže děkuji že ,,mám od pánbička boky jako skříň".

Pak přišla na řadu stěna (Schody, II pozn. red.)  – tzv vypadá jako stěna a tam musíte důkladněji přemýšlet kam dát nohy a ruce. Tam jsem se málem zhoupla ale udržela jsem se. tak žádné drama nebyla…hm taky zkazím každou srandu, ale pod sebezáchovy byl rychlejší. Jinak by se nic nestalo. Jistily nás karabiny, které vždy první horolezec Hanka,Maty nebo Kuba upevňovaly do skal. A přes lano bylo další jištění, takže bezpečnost na prvním místě :-))).

A třetí nejvyšší skala byla schody. Ale tady to spíše hůře vypadalo než bylo. Šlo se po tom celkem v pohodě. Takže jsme schody (Jižní rys, III pozn. red.) zdolaly bravůrně. Bližší informace podám klidně ústně.

Moc děkuji za příjemnou atmosféru účastníkům Lentilce, Bebině, Báře, Blátě a za jištění Matymu, Haničce a Kubovi.

S láskou Vlčice*

 

FOTOGALERIE: http://poutnici.desitka.cz/…galerie/155/