Efekt flow

Z pWiki – poutnická Wikipedia
Přejít na: navigace, hledání

Fenomén flow, označovaný též jako efekt flow, stav optimálního prožívání či jen flow, je dle Činčery (2007, s. 17) jednou z podmínek, které zajišťují, že bude u jedince probíhat cyklus zážitkového učení. Tvrdí, že pokud se jedinec dostane do stavu flow, pociťuje více koncentrace, spokojenosti, zvyšuje se u něj míra kreativity, pozornosti i aktivity. To vše nezávisle na tom, o jaký úkol se jedná. Csikszentmihalyi (O flow, štěstí v „plynutí", 2004) uvádí, že se jedinec nachází v „jiné realitě“.

Je však důležité připomenout poznatek Seligmana ([new era of positive psychology], 2004), který je přesvědčen o tom, že člověk ve stavu flow „necítí nic“. Respektive nemá možnost uvědomovat si, že něco cítí. Podvědomě však zažívá obrovské množství pozitivních pocitů, které jsou facilitátorem jeho jednání. Seligman (The new era of positive psychology, 2004) v této souvislosti uvádí pojem eudaimonní proud – blaženost vznikající z dobrého jednání. Některé informace (v součtu 110 bitů informací za sekundu) však dle Csikszentmihalyiho ([flow, štěstí v „plynutí"], 2004) lidský nervový systém dokonce není schopen zpracovat, tedy člověk ve skutečnosti opravdu částečně „necítí“.

Stav, kdy je člověk ponořen do činnosti a je dokonale koncentrován, definuje Kohoutek (ABZ: Slovník cizích slov) jako „příjemný prožitek při hladce a optimálně uskutečňované či realizované aktivitě“, flow fenomén pak jako „vrcholový zážitek, tok optimálního až extatického prožívání, pohroužení se do příjemného zaujetí“.

Pro dosáhnutí flow je dle Csikszentmihalyiho (O flow, štěstí v „plynutí", 2004) důležité vystupovat z hranice komfortní zóny do hranice učení, kde je přítomna neohrožující výzva a u jedince je patrná vnitřní motivace k jejímu překonání. Nejvíce uspokojujícím je pro jedince nacházejícím se ve stavu flow nikoli dosažení cíle, ale samotný proces.

Zdroje informací

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Nástroje