Hlášky od dětí a vedoucích

  • „Svět je jeden velkej votvírák.“ (Žwejkal)
  • Bára čte morbidní legendu, která se váže k Dolskému mlýnu: Mlynářka zemřela poté, co skočila do záhonu.„
  • “Tak to nejsem nahluchlej. V tom koutě je vážně blbě slyšet i na dva metry." (Michal)
  • „Ležel jako oběšenec!“ (Žwejkal)
  • „Já umím bubnovat a tady Tatranka kyvadlo.“ (Krťas)
  • Hugo na Yellena: „Co Míša? Tý dáme alespoň druhý místo.“ Yellen: „Nééé, blázníš? Ta je jediná, co umí najít začátek izolepy!“
  • Žwejkal: „Ty jo to je hrozný. Musim se osprchovat. 2 nebo 3 dny jsem nebyl ve sprše.“ Korbič: „To je dobrý, Žwejku, nesmrdíš.“
  • „Hm, osud.“,
  • Opičák: „Není to pod vodoměrkou, ani vedle vodoměrky, ani u vodoměrky, ale NA vodoměrce. Tak nechápu, proč lezete do tý vody.“ Děti: „Protože je to osvěžující.“
  • Kecanda 2013: „Míša miluje Yellena“
  • „No tak to každopádně!“
  • Opičák: „Řízku, můžu ti říkat Smažák?“ Jarka: „Jo, Smažák je dobrý. To je vegetariánský!!!“
  • Jarka: „Jakže si myslel, že se jmenuješ? Pipina?“ Bebina: „Ne, říkal Pepina.“
  • Úhoř: „No a ty seš…(?) Ježiš! (…)“ Všichni: „Jó, Evo, ty seš Ježíš!“
  • Yellen: „No a když jako letíš přes 3 časový pásma, tak si musíš 3× přeřídit hodinky?! Opičák: "No, měl bys.“ Yellen: „A to jako uprostřed oceánu stojí cedule s nápisem POZOR, ZMĚNA ČASOVÉHO PÁSMA?“
  • Žwejkal: „Až budu mít prachy, chci oslavit Silvestra za jeden rok čtyřiadvacetkrát.“ Yellen: „Počkej a seš si jistej, že je časovejch pásem fakt 24?“ Opičák: „Neasi, když je 24 hodin.“ Yellen: „No ale třeba můžeš mít 8 časovejch pásem po 3 hodinách.“
  • „Mám to na lehátku.“
  • (Opičák na kurzu zdravotníka) Lektor: „Kde sis určil, že je rána?“ Opičák: „Tady.“ (obvazuje při tom ruku) Lektor: „Tlakový obvaz máš dobře, ale na tomhle místě žádné tepny nejsou…“
  • Michal: „Máme ty Velikonoce, tak tady si můžete zkusit plést pomlázku, to vás naučím a ještě tady mám nějaké omalovánky. Zajíček, tady vajíčko, tohle je teda nějaká lebka.“ Děti: „Lebkááá! To chci já, ne, já, já chci lebku!“
  • (chat) Bláťa: „Máti mě sice skalpuje, ale což.“ Opičák: „:-)“ Bláťa: „To je spíš k pláči, než k smíchu.“ Opičák: „Já jen, že sis vybrala špatný rok. Teď už hrajeme rytíře.“ Bláťa: „Demente!“
  • Korbič: „Žwejku, já si s tebou musim promluvit.“ Žwejkal: „No, povídej, co se děje?“ Korbič: „Já stejně vim, že ty Indiáni neexistujou.“ Žwejkal: „A jak to víš?“ Korbič: „Protože už všichni vymřeli…“
  • Dan (o Siru Richardu Boltonovi): „No on je z Rudolfa II.“ Korbič: „Aha, tak to je docela mladej na to, že je druhej…“
  • Míša s Řízkem (po neustálém hledání hub): „Michale, vyprávěj příběh, protože já potřebuju přijít na jiné myšlenky.“ Michal: „Proč?“ Míša s Řízkem: „Protože když zavřu oči, tak všude vidím houby…“
  • Opičák: „Víš co, lednice se dají sehnat i zdarma. Takový ty komunistický malý. Ještě s freonama.“ Chumba: „Jo, nás to vozáří ještě.“
  • Velmistr templářů: „Opakuj po mně. Já…“ Krtek: „Já…“ Velmistr: „…jméno“ Krtek: „…jméno“ Velmistr: „Své jméno.“ Krtek: „Své jméno.“ Velmistr: „Řekni své jméno.“ Krtek: „Řekni… Jo aha, Krtek.“
  • Opičák vypráví pohádku na dobrou noc: „…byl to podivný zvuk. Znělo to asi jako… představte si, že máte padesátimetrovou trubku a na jednom konci do ní bouchnete kladívkem a na druhém posloucháte. Tak přesně takový strašidelný zvuk to byl.“
  • Bára: „To je hrozně divný to jméno Barrack. To mu jako doma říkali Baraku?“ Opičák: „No a co teprve když použili zdrobnělinu. To pak byl Baráček.“
  • V lese hromady hub, ale hrajeme hru, běhá se pro lístečky. Miky (hraje naplno, dobíhá): „Kolik jich máme?!“ Míša: „Tři bedly…!“
  • (Tichá pošta) Mája: „V lese rostou šišky (…) něco kamen.“ Op: „Počkej, takže v lese rostou šišky a jak dál?“ Mája: „V lese rostou kamna, narveme je do šišek.“ Op: „No kamna asi nerostou. V lese rostou šišky, narveme je do kamen?“ Mája: „Jo.“ Miky: „Májo a nebylo to spíš jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá?“ Mája: „Jo, bylo!“
  • Bára: „Sakra, já ten model vesmírné lodi ze sádry uzavřela! Jak ty mimozemšťany dáme dovnitř?“ Opičák: „ No tak se prostě drží na lanech. Létají na karabinách zavěšený za tou lodí.“ Bára: „Tak já myslela, že by mohli být v nějakém pytlíčku.“ Opičák: „Jasně. Létající prckové, co se drží lan se ti nelíbí, ale mikrotenový pytlík z Tesca za lodí je v pohodě.“
  • (divadlo s využitím určených slov) Koza v roli motorkáře: „Uf, chce se mi kálet. Uuufff.“ Kulička v roli policajta: „Tak, vy půjdete do vězení, protože na veřejnosti se nesmí kalit!“
  • Chumba: „Ten Kachna je frajer. On projezdil všechny svoje měďáky na kárce. Ale on dokonce platil klukům za to, že je může tahat a vozit do kopce.“ 
  • Paměťák Krtka: „Tvůj oblíbený pes není bígl, z tolika knedlíků zvedl se ti kýbl.“
  • Michal se snaží vyprávět příběh na dobrou noc, děti dělají bugr, a tak smutně s povzdechem řekne: „Bla, bla, bla a zase bla…“ Koza: „Jé, to byla hezká pohádka, ta se mi líbila!“
  • Chumba na nástupu: „Má někdo něco k ostatním?“ Pepek: „Já, já, já!“ Chumba: „No, tak co chceš, Pepku?“ Pepek: „Tadá!“ 
  • Bláťa: „Tak co, Kiki, jak ses vyspala?“ Honza: „No, nestálo to za nic, večer bude muset znova.“ 
  • Korbič se sedřenou tváří druhý den po srážce se zdí: „Já se pral, ale zeď dostala víc!“
  • Bára na poradě k táboru: „No a na cestě k molu budou světla, ty svíčky. No a povedou k tomu… (…) Jak se to jmenuje? Jo!  molu!“ 
  • Bebina komentuje aprílové číslo Škrpálu s prázdnýma stránkama: „Já to otevřela na tabletu, nic, pak na PC, nic, tak beru notebook, nic a až u mobilu mi došlo, že je to apríl a je to schválně!“
  • Bláťa: „Dřív jsem taky byla ráda, když mi mobil dosluhoval. Těšila jsem se, že dostanu novej. Ale teď už si ho kupuju sama.“ Op: „No, to já vždycky dostal na ten nejlevnější a když jsem chtěl lepší, zbytek jsem si doplatil.“ Michal (47 let) skromně: „To já si všechny mobily už kupoval sám.“ 
  • Opičák: „Hele a jak vzniklo to slovo observatoř?“
  • Opičák: „Vyber si k té Pentagonále barvu.“ Bára: „Tak ta zelená.“ Opičák: „A číslo v rozmezí 1 až 4.“ Bára: „Pět!“ 
  • Seniorská akce, je tma a my vyrážíme z Vítkova dle azimutu, který nám určují tři hozené kostky. Štika dobrých 5 minut nastavuje azimut, všichni mrzneme, navíc prší. Znenadání se začne Štika hlasitě smát: „Hahahahaha! Já s tim asi neumim! Hahahahahaha!“
  • Lentilka: „Mami, já jsem ti to pravítko zlomila.“ Miky: „A můžeš mi vysvětlit jak? Tohle je přece gumový pravítko.“ Demonstrativně pravítko ohnul.
  • Bebina na ferrátách, ukazuje na ocelové lano: „No a to se jako můžu držet toho provázku?“
  • Krtek: „Když jsem slyšel, že se benzínka jmenuje Benz, s.r.o., přidal jsem si kuskus.“
  • Marcela: „Vzpomínka na email od třídního Viky, to bych nevydržela také. ‚Psychicky jsem nevydržel, když mi Viky násobila 42*1=11. Dostala přes zadek rákoskou, potom si už vzpomněla a správně vypočítala 42*1=42.‘“
  • Bára, víkendová porada k táboru 2017: „Musíme najít kámen, nebo něco, kterej použijeme jako něco, pomocí něhož použijeme něco.“ Reakce Millhouse: „Napiš to do hlášek dětí.“ 
  • „Tuláci se toulaj, Poutníci se poutaj.“ (Ježovka)